Ženské sdílecí kruhy
Setkání žen v kruhu je léčivé a velice podporující. Když sedíme spolu v kruhu přichází chvíle, kdy se zastavuje čas. V jedné jediné vteřině můžeme vidět mnoho a mnoho toho, co v běžném životě nevidíme. Můžeme vidět světlo a stíny těch, kteří sedí v kruhu s námi.
V případě žen je setkání o to silnější, protože sezení v kruhu je naší přirozeností. Každá z nás touží po tom sedět ve skupině žen, kde jsme si všechny rovny. Kde každá z nás je důležitá. Kde každý sdílený příběh je důležitý a velice léčivý. Vše, co si dovolíme sdílet s kruhem je důležité. Každá z nás si přeje slyšet, že není sama na světě. Že i další ženy vidí svět podobně nebo i úplně jinak. Ale, že nám všem jde o to stejné. Zažívat v životě co nejvíce lásky. Lásky k druhým lidem, ale především sama k sobě. Protože právě sebelásky máme většina z nás velice málo.
Je tak snadné vidět světlo a stíny druhých. Ale pohlédnout sám sobě do tváře a přijmout se se vším, co jsem, to je velká výzva. Je to cesta na celý život. Vždy se totiž vynoří další a další části nás, které volají po pozornosti, uzdravení a přijetí.
Otevírání srdcí
Přítomnost v kruhu otevírá naše srdce. A život s otevřeným srdcem může být velice bolestivý. Právě proto mnoho z nás svá srdce raději zavřelo. A doufáme, že ta bolest bude menší. Nebude. Pouze jsme ji pohřbili v nevědomí a ona čeká. Čeká na to až bude vyléčena.
Náš svět není nyní příliš nakloněn lidem s otevřeným srdcem. Ale začíná se to měnit. Lidé začínají chápat, že svůj život si řídí oni sami a že bez lásky je život jen prázdná skořápka. Pokud chceme žít naplno a radostně, musíme přijmout do života i bolest, smutek a další nepříjemné prožitky. Protože v nich je velká síla.
A právě to se děje na kruzích. Díky bezpečnému prostoru se mohou ženská srdce otevírat a zkoušet si, jestli je možné sdílet s druhými ženami hloubku své duše.
Pro mnoho žen je čistě ženský kolektiv nepříjemný. Protože mají zkušenosti se zradou ze strany žen. Ať už to byly kamarádky v dětství, dospívání plné boje o chlapce, nebo v dospělosti v zaměstnání, kde se to hemží pomluvami. Ano, jako ženy si umíme velice ublížit. Dokážeme být velice zákeřné a podlé. Pasivně agresivně manipulovat. Ale co je za tím schované? Co pudí ženy toto tvořit? Strach, vlastní zranění nebo naučené vzorce z rodiny.
I tyto ženy mají místo ve sdílecím ženském kruhu. Protože právě tyto ženy potřebují uzdravit mnoho zranění a začít přijímat samy sebe. Protože žena, která přijímá samu sebe, nemá potřebu hrát tyto manipulativní hry. Nepotřebuje nikomu nic dokazovat. Je spokojená taková jaká je.
Je to vysoký cíl? Zdá se vám nedosažitelný? Máte pocit, že nikdo takový neexistuje? Nevadí. I tak se o to můžete pokusit. A já vám v tom pokusu budu velice ráda tím, kdo vám bude držet prostor. Tím, kdo vám bude fandit a dodávat kuráž jít dál. Protože ani já nejsem na konci cesty. I já potřebuji uzdravit některé své zraněné části. Ale vím, že když se začne a když se to nevzdá, tak to stojí za to. Možná ten výsledek není vidět hned, ale za nějakou dobu se ohlédnete zpět a řeknete si: „To jsem opravdu byla já?“
Tak přijď zažít léčivou a podporující sílu ženského kruhu. Protože on opravdu existuje – není to fikce, ale realita. Mnoho žen odchází z kruhů a cítí poprvé v životě pocit, že může otevřít své nitro jiným ženám a je to v pořádku. A čím víc žen bude mít otevřenější srdce, tím více rodin bude mít spokojenější matky, partnerky, sestry a dcery. A tím krásnější bude naše společnost. A to už stojí za tu odvahu vykročit, nemyslíte?
Budu ráda, když se připojíte:
Ženký sdílecí kruh s hennou 16. října 2024
Posvátné ticho 19. října 2024
