Skrze sdílení v kruhu se stáváme hlubšími lidmi

Kruhy s Veru jsou pro mě úplně jiný svět, než jaký běžně zažívám v převážně mužském IT prostředí – a musím říct, že tenhle jiný svět je krásně měkký a barevný.
Sejdou se tu ženy, které se prostě mají potkat, a vždycky to do sebe zapadne. Pro mě je to prostor, kde znovu nacházím ženskost a jemnost, na které v pracovním shonu tak nějak zapomínám.

Občas mluvím až moc nebo se zamotám do detailů – ale tady mě nikdo nepřeruší, ženy mě vyslechnou s plnou pozorností, i když to zní jako blbosti, a právě díky tomu mi často docvakne, jak to vlastně mám. Uvědomím si souvislosti a „aha“ momenty na sebe nenechají dlouho čekat. Ten pocit, že nejsem divná a nejsem sama, kdo řeší totéž, je k nezaplacení. Moje pocity nejsou divné – jsou moje. Ženské. Lidské.

Kontrast mezi mužským světem a tímto ženským spočinutím je pro mě nesmírně obohacující.

Sdílecí kruhy s Veru jsou pro každou ženu, která cítí, že má něco na srdci. Nemusí přímo vědět, co to je, stačí mít pocit, že ji na kruh něco táhne a ono se to na kruhu vytáhne. Může sedět v mlčení, v pláči či smíchu, může sdílet z hlubin srdce nebo si jen postěžovat na kolegy v práci. Sdílení v kruhu přináší volnost, propojení, otevřenost, prostor, kde se nesoudí, nepomlouvá, přijímá v plné kráse i ošklivosti vyřčených slov.

Veru znám víc jak čtyři roky a za ty roky jsem ji viděla růst a zrát. Prošly jsme spolu výcvikem a chodím na její kruhy, tak vím, že je to žena, která dokáže vytvořit bezpečný a přijímající prostor. Co na Verče nejvíc oceňuji, hned vedle toho, že se nevzdává a jde za svou vizí, …

Kruhy u Verunky, to je přesně to bezpečné místo, které jsem ve svém životě potřebovala a jsem moc ráda, že jsem mohla být u jejich začátků. To léto, kdy jsme společně seděly někde v trávě a sdílely své nejhlubší pocity nikdy nezapomenu…

Kruh je pro mě vždy příjemné setkáni s úžasnými ženami, které stejně jako já prochází různými životními změnami a řeší různé situace, které se většinou dotýkají života každého z nás, proto je to inspirativní místo, kde víte, že i když se s tím každá musí poprat sama, má podporu všech .

Pro mě byly poslední kruhy časem úlevy – můžu poodkrýt své bolístky a strachy, to co řeším a vynést je na světlo a říct to nahlas, aniž by mě někdo odsoudil a ono mi faaakt pomáhá, když to ostatní ženy uvidí z venku a třeba díky nadhledu poukáží na mnou neviděný kousek, nebo má některá z nich podobné zkušenosti a díky jejímu sdílení si připadám v pořádku…

Bezpečný prostor, láskyplná, přijímající atmosféra, místo, kde se ženská duše může otevřít, pustit vše nepotřebné a být pohýčkána. To jsou pro mě kruhy u Verunky. Můžu zde sdílet a jsem vyslechnuta – nesouzena, nelitována, prostě vyslechnuta. Můžu plakat a je to v pořádku…