Když žijeme rychle, intenzivně a náš diář je plný, toužíme po klidu. Po čase, kdy žádný úkol není v dohledu a na všechno je dost času.
Pak se nám přání splní. Život nás zastaví. Někdy tím příjemným-dovolenou, nenadálým hlídáním dětí. A někdy méně příjemně-nemocí, odchodem z práce nebo jinou nečekanou událostí.
A my se chvíli radujeme! Slastně se natáhneme na gauč nebo na lehátko u moře.
Ale málokdo z nás to vydrží dlouho. Někdo to dokonce nevydrží vůbec.
Postupně nebo najednou nás začne napadat-co je potřeba ještě zařídit, čeho v životě dosáhnout, s kým se seznámit nebo co si pořídit.
A je po klidu.

Něco uvnitř nás nám nedovoluje odpočívat.
Proč?
Může to být z několika důvodů.
- Když odpočíváme, máme čas řešit, co nám v životě nevyhovuje. A to není příjemné. V běžném životě se to dá odložit nebo potlačit prací, úklidem, hudbou či televizí. Ale na dovolené nebo v nemoci nejde moc utéct. Nebo jde. Vždy to jde. Otázka je, jestli nám to pomáhá. Jestli ten útěk, to odsunutí, není spíše útěkem před změnou, kterou potřebujeme udělat a která nás děsí.
- Někdo odpočívat neumí, protože se to neměl kde naučit. V jeho rodině se prostě pořád pracovalo. Jako ve většině rodin v minulém století především na venkově. Kdo odpočívat, ten byl lenoch a toho v rodině nikdo nechtěl. Oceňován byl ten, kdo byl největší pracant. A tahle přesvědčení jsou v mnoha rodinách dodnes. Byť na nevědomé úrovni. Znáte to-sedíte po práci doma s knížkou nebo scrollujete na mobilu. A najednou přijde domů manžel/dítě/tchýně a ve vás se zapne alarm a vy okamžitě vyskakujete a jdete rychle něco dělat.
- Pokud podnikáte, možná máte v sobě program, že odpočinkem „přicházíte o peníze/klienty/dosahy na sítích“, a proto si nedovolujete odpočívat a dočerpat síly. Máte strach, že se něco pokazí, když nebudete stále akční.
- Možná máte workoholismus jako adaptační strategii na trauma z dětství. Mluví o tom skvěle Gábor Maté. On sám měl právě tuto strategii, protože byl jako miminko odloučen od maminky. To v něm zanechala pocit, že lásku a blízkost si musí zasloužit. Musí být užitečný a potřebný pro lidi. Proto se stal lékařem, protože toho potřebují všichni.
Pokud vás to zaujalo, doporučuji shlédnout film Moudrost traumatu, tam Gáborův příběh uslyšíte a mnoho dalšího.



